top of page
Pavel

Jak psát diplomovou práci

Cílem tohoto textu je usnadnit studentům psaní diplomové práce (DP) a upozornit na časté chyby, kterých je vhodné se při psaní práce vyvarovat. Text je výsledkem stále trvající diskuse na katedře zoologie. Je proto možné (a dokonce žádoucí), že se bude dále vyvíjet. I právě Vaše připomínky či nápady jsou vítány. Vše je myšleno spíše jako nápověda než striktní předpis.

Doporučujeme prostudovat si také instrukce pro autory některých významných periodik daného oboru. Nemusíte kvůli tomu chodit do knihovny, časopisy mají své stránky na Internetu. Pěkné instrukce má například Evolution nebo Animal Behaviour. Diplomka samozřejmě nemá vypadat zcela jako článek v periodiku. Měla by být obsáhlejší, s delším Úvodem, s Materiálem a Metodikou neomezenými jen na odkazy a měla by obsahovat i základní data. Pokud jsou však vaše výsledky kvalitní, budete asi chtít v budoucnosti svou diplomku do formy rukopisu článku upravit.

Při sepisování mějte na paměti, že se hodnotí kvalita a nikoliv kvantita. Počet stránek není kriteriem pro hodnocení. Zásadní je obsah. Pozor na nekonečně dlouhá souvětí, při jejichž čtení člověk na konci zapomene, co bylo na začátku. Myslete na oponenta, který by měl celou DP přečíst. Neodraďte ho přílišným počtem stránek nebo špatnou stylistickou úrovní. Vyplatí se vám to. Oponent si možná bude chtít dělat do DP poznámky tužkou. Umožněte mu to širším řádkováním (1,5). Jistě neuškodí si přečíst i doporučení pro hodnotitele DP.

Odstavce by měly mít jasnou strukturu. Ideální je, pokud se hnedle v první větě objeví nějaká myšlenka, kterou pak dále rozvíjíte.

Citát: „Poslední věta prvního odstavce by měla čtenáře nakopnout, aby si přečetl odstavec další a zároveň by už měl vědět, co v tom dalším odstavci bude.“ Dr. J. Piálek, Ústav biologie obratlovců AVČR

Pokud nejste soběstační geniové (a těch je vskutku málo), bude kvalita DP do určité míry odpovídat kvalitě vašeho školitele. Při sepisování DP je už samozřejmě pozdě školitele měnit. Počítejte ale s tím, že kvalita školitele nebude při posuzování vaší DP brána v úvahu. Včas si se svým školitelem dohodněte časový harmonogram období před odevzdáním DP. Dále bych ho motivoval k vyhledání konzultantů. Školitel obvykle není odborníkem na všechny aspekty vašeho výzkumu. Pro užitečné rady a pomoc mohu vřele doporučit Diplomovapomoc. Věda je založená na komunikaci. Poproste více lidí, aby si váš výtvor přečetli. Nemusí to být jen významní odborníci. I odstranění nápadných pravopisných hrubek či totálně nesrozumitelných souvětí pomůže. Před odevzdáním je dobré si pečlivě projít i vytištěnou versi. V elektronické formě můžete leccos přehlédnout a také tiskárny jsou někdy přehnaně kreativní či naopak laxní.

Členění práce

DP má obvykle tyto části:

  • První strana

  • Poděkování

  • Obsah

  • Úvod

  • Materiál a metodika

  • Výsledky

  • Diskuse (případně Diskuse a závěry)

  • Literatura

  • Přílohy

  • Souhrn

Někdy je však logičtější použít členění jiné. Například při zpracování dvou nepříliš souvisejících okruhů je někdy výhodnější použít například následující členění:


Okruh 1

  • Úvod

  • Materiál a metodika

  • Výsledky

Okruh 2

  • Úvod

  • Materiál a metodika

  • Výsledky

Společná diskuse


Je také možné napsat poměrně krátký Úvod a za něj zařadit obsáhlejší kapitolu Literární přehled. Je také jistě vhodné zkonzultovat zvyklosti členění DP na vašem oddělení. Mezi odděleními se mohou lehce lišit.

Důkladně zvažte, kam zařadit vámi napsané věty tak, aby se například všechny popisy metod ocitly vskutku v Metodice a nikoliv třeba ve Výsledcích nebo v Úvodu. Zásadní chybou je také opakovat stejné věci v různých částech práce. K tomu může snadno dojít v kapitolách Výsledky a Diskuse nebo také Úvod a Diskuse.

Nezapomeňte číslovat stránky a nakonec zkontrolovat, zda číslování odpovídá obsahu.


První strana

Zde uveďte své jméno, své školitele a konzultanty, název práce, rok odevzdání a místo, kde byla DP vypracována (tedy universita, fakulta, katedra). Myslete na to, že tuto stránku uvidí každý jako první. Měla by tedy působit dobrým dojmem.


Poděkování

Poděkujte, komu chcete. Bývá však dobré si vzpomenout i na školitele. Vhodné je též uvést, ze kterých grantů byla práce financována. Pozor na to, že poděkování si lidé velmi rádi čtou. Rozsáhlá epická šíře nebývá obvykle nejlepším řešením.


Úvod by měl být literárním přehledem, který uvede i méně zasvěceného čtenáře do dané problematiky. To ovšem neznamená, že Úvod musí být kolosální dílo na mnoho stran s vyčerpávajícím seznamem prací, které se o studovaném taxonu a problematice objevily po dobu trvání lidské historie. Snažte se spíš z literatury vytáhnout podstatné informace a ty dát do souvislostí. Musíte předpokládat, že čtenář je ignorant, který o vámi řešené problematice neví téměř nic. Začněte nejlépe půlstranou zcela obecného úvodu (sice pro biology, ale v oboru DP neodborníky), kde nastíníte, o čem vlastně celý Úvod bude. Ideální je, pokud dříve nepoučený čtenář na základě této půlstrany a vašich cílů na konci Úvodu pochopí, o čem by vaše DP měla být. Studovaná problematika by měla být vztažena i k nějakým zásadním otázkám širšího rázu. Prostudujte tedy i jiné práce než o vašem oblíbeném taxonu.

Příklad: Pokud studuji soužití dvou druhů žížal na jedné lokalitě, měl bych kromě prací o žížalách také zmínit obecnější práce třeba o koexistenci druhů a zauvažovat, jak moje žížaly přispějí k objasnění nevyřešených záhad této problematiky.

Chybou je opomenout zásadní práce, které se tématu věnovaly. Pokud však někoho citujete, musí být pro to důvod.

Příklad: Nepište … žížaly studoval také Neděla (2003) a Sonntag (2001) … napište raději třeba …Neděla (2000) zjistil, že žížala je celkem dlouhá.

Pozor na správné použití závorek.

Příklad: Neděla & Sonntag (2000) zjistili, že žížala je celkem dlouhá. ALE: žížala je celkem dlouhá (Neděla & Sonntag 2000). Pokud je autorů článku více než dva, obvykle uvedeme prvního autora a ostatní se schovají pod zkratku et al. Například Sonntag et al. (2004).

Vyhledáním fakt z literatury vaše práce nekončí. Fakta je třeba kriticky zhodnotit a jasně ukázat, kde jsou zde ještě mezery našeho poznání. Nezapomeňte však jasně rozlišovat mezi fakty, názory a spekulacemi.

Příklad: Neděla (2000) sice tvrdí, že žížala je celkem dlouhá, ale Sonntag (2001) uvádí, že by žížala mohla být i celkem krátká. Precizní měření žížaly však nebylo dosud provedeno.

Jasně napište, co nového by vaše DP mohla přinést a díky čemu jste toho dosáhl (dosáhla).

Příklad: Vyvinutí nového měřítka otvírá nové možnosti v zjišťování délky žížal. Vznesené otázky o délce žížaly mohou být tedy konečně zodpovězeny.

Úvod zakončete uvedením cílů své práce, nejlépe ve formě testovatelných hypotéz.

Příklad: Cílem mé práce je změřit žížalu pomocí přesného měřítka. Chtěl bych dokázat, že žížala je delší než deset centimetrů.

Hypotézy (či otázky) by měly jasně vyplývat z Úvodu. Neměla by se tedy zde objevit téma, které není v Úvodu vůbec zmíněno.

Příklad: Celý Úvod je jen o měření a délce žížal. Neměla by se tedy nakonec nenadále objevit hypotéza o rozmnožování, byť by se jednalo o rozmnožování žížal.

Celý text musí být logicky provázaný. Věty na sebe musí navazovat. Vyprávíte příběh a jeho pointou jsou vaše cíle a výsledky.


Materiál a metodika

V této části buďte velmi precizní. Vše musíte popsat tak důkladně, aby kdokoliv mohl vaše pokusy či pozorování zopakovat. Nezapomeňte uvést velikost vzorků, věk a pohlaví zvířat, denní a roční dobu, podmínky chovu nebo popis lokalit (třeba včetně mapky), specifické přístrojové vybavení (pokud je to důležité, např. pro srovnání výsledků s publikovanými údaji, uveďte i přesný typ přístroje) a jiné podrobnosti. Také může být dobré zmínit, jak jste zabránili vlivu opakovaného testování stejných individuí a proč se domníváte, že je počet jedinců dostatečný k zodpovězení vašich otázek. Více než vhodné je zmínit a zdůvodnit použité statistické metody a počítačové programy. Používáte-li zkratky, uveďte jejich seznam.

Materiál a metodika bývají pro větší srozumitelnost často členěny na menší podkapitoly: materiál, experimentální design, analýza dat atd. Systém více podkapitol třeba jen o třech řádcích bývá přehlednější než souvislý odstavec na dvě strany. (A to samozřejmě neplatí jen pro metodiku.) Čtení DP usnadní, pokud je členění na podkapitoly obdobné v kapitolách Materiál a metodika, Výsledky a případně i Diskuse.

Při vší pečlivosti se však snažte být poměrně struční. Materiál a metodika by neměly tvořit většinu DP.


Výsledky

V DP uveďte všechny zjištěné výsledky včetně výsledků pilotních experimentů. Důkladně však zvažte, jaká část vašich výsledků má být prezentována v kapitole Výsledky. Měly by tu být především výsledky, které čímsi přispívají k zodpovězení vašich otázek. Základní data (např. tabulky naměřených rozměrů nebo genotypy jedinců) patří spíše do Příloh nebo na přiložené CD.

Mějte na paměti, že obrázky spíše vyjadřují myšlenky, zatímco tabulky zobrazují data. Údaje z tabulek neuvádějte znovu v textu. Pozor také na duplikaci údajů obsažených v tabulkách a grafech. Každá tabulka a graf však musí být v textu zmíněny (zjednodušeně řečeno: tabulka ukáže data, která jsou dále okomentována v textu).

Příklad: V tabulce číslo 1 jsou naměřené délky žížal v cm (10 10,1 10,7 10,9 11). V textu se pak například objeví: …z Tabulky 1 vyplývá, že žížaly měřily od 10 do 11 cm…

Tabulky i obrázky by měly být očíslovány a podle čísel taky seřazeny (tedy Tabulka 1 se v textu objeví dříve než Tabulka 2).

Věnujte také zvýšenou pozornost popiskům obrázků a tabulek, které musí být „self-explanatory“ a zkontrolujte popis os v grafech. Tabulky by měly být co nejjednodušší. Vertikální čáry v nich nejlépe nepoužívejte vůbec a počet čar horizontálních omezte na minimum.

Musí být zřejmé, nejen které statistické testy byly použity, ale také zda jsou pro ně splněny předpoklady (např. normální rozložení, pokud to test vyžaduje).

Samozřejmě můžete použít barevné grafy či tabulky. Je ale dobré si uvědomit, že se hodnotí obsah, nikoliv barevnost. Klidně tedy vystačíte i jen s černou a bílou barvou (to samozřejmě nemusí platit pro fotografie nebo obrázky). Pokud použijete barevné grafy, měly by být (pokud možno) rozlišitelné i v černobílém provedení.


Diskuse

Diskusi nepodceňujte. Je to nejdůležitější část a podle toho taky nejsložitější na napsání. Může se stát, že po napsání Diskuse budete muset přepsat třeba celý Úvod. Napsání kvalitní Diskuse vyžaduje spoustu času. Počítejte s tím. Za jeden večer to nenapíšete.

Citát: „Z krátké diskuse čiší stupidita autora, který vlastně neví co diskutovat.“ Dr. B. Mandák, botanický ústav AVČR

Bývá dobré začít shrnutím a interpretací vašich výsledků. Diskuse ale musí také ukázat jak výsledky zapadají do toho, co je o dané problematice známo. Musíte oddiskutovat jak soulad získaných výsledků s publikovanými tak i jejich nesoulad. Domníváte-li se, že jsou vaše výsledky zcela nové, pak vysvětlete v čem je jejich originalita. Pokud je nesoulad mezi výsledky vašimi a jiných badatelů, pak je nutné vysvětlit, čím k tomu mohlo dojít.

Příklad: Sonntag (2001) sice uvádí, že by žížala mohla být i celkem krátká, neměl však k dispozici přesné měřítko, kterým žížalu měřím já.

Nezapomeňte, že jste si v Úvodu vytyčili otázky a cíle. Na ně je třeba reagovat. Můžete i naznačit, jakým směrem by se teď po vašich zásadních objevech měl ubírat další výzkum. Můžete i formulovat nové hypotézy, které by měly být v budoucnu testovány. Pořadí diskutovaných okruhů by mělo být stejné jako bylo v Úvodu. Čtenář DP by měl být na Diskusi připraven Úvodem. Nemělo by se tedy stát, že se v Diskusi zjeví překvapivá fakta z prací jiných autorů, o nichž není v Úvodu ani zmínky.

Literatura

Můžete si sice svobodně zvolit styl citací, ale rozhodně musí být všechny práce citovány stejně. Raději snad nevymýšlejte nové originální styly, ale použijte styl z nějakého dobrého periodika. Jednoduchý styl s minimálním množstvím interpunkčních znamének bývá nejlepší. Zkontrolujte, že zde máte všechny (a naopak právě jen ty) práce, které se objevily v textu.

Jedna z mnoha možností, jak psát citace:

Citace článku v časopisu:

Neděla J, Sonntag A, 2000: Revision of earthworm length. Lumbricus Studies 55: 111-222.

Citace kapitoly v knize:

Sonntag A, 2001: Earthworms are longer than originally thought. Pp. 333-444 in Neděla J, Sunday T eds. Worms and other beasts. Worm University Press, Zizalatown, USA.


Souhrn

Stručně uveďte, co nového vaše DP přináší. Zmiňte jen ty nejdůležitější výsledky. Jedná se o souhrn výsledků. Neopakujte tedy fakta z Materiálu a metodiky. Po přečtení souhrnu by mělo být každému zcela jasné, o čem vaše DP pojednává, aniž by četl jakýkoliv jiný text. Je slušné se vejít na jednu stránku.


Přílohy

Je velmi žádoucí (a pro kvalitní zhodnocení práce někdy i nezbytné) poskytnout primární data a protokoly v příloze. Ideální řešení je přiložené CD s daty, protokoly a také návodem, jak se v přílohách orientovat. Soubor s návodem by měl být snadno identifikovatelný. Nazvěte ho tedy třeba navod nebo readme. Data by měla být uložena ve formátu, který lze otevřít v nějakém běžném programu (třeba Excel). Přílohy samozřejmě můžete také umístit na svoji webovou stránku a do diplomky jen zadat cestu, jak se k datům dostat.


2 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page